Zabývá se získáváním, uchováním, zpracováním a zpřístupněním sbírek zaměřeným na historický rozvoj literatury a knižní kultury v českých zemích. Tyto sbírky obsahují materiály týkající se života, díla a odkazu významných osobností české literatury od 18. století do současnosti.
Po více než sedmdesáti letech se Památník národního písemnictví přestěhoval do bubenečské Petschkovy vily a fyzicky i online zpřístupnil své sbírky široké veřejnosti pod novým názvem Muzeum literatury.
Muzeum literatury se snaží svým digitálním průvodcem zaujmout dvě různé skupiny publika.
První skupinu tvoří čtenáři, pedagogové a studenti, kteří se chtějí k literárním tématům dostat kdykoliv a odkudkoli – ti mohou díky aplikaci navštívit sbírky plně online, od "Máchovského intermezza" přes "Národní obrození" až po "Ženu v panteonu", bez nutnosti jet do Prahy.
Druhou skupinu představují návštěvníci expozice v nově otevřeném objektu v pražské Bubenči, kde digitální průvodce slouží jako rozšiřující, interaktivní dimenze k fyzické výstavě.
„V digitálním průvodci však najdou uživatelé mnohem víc. Kromě klasického audio průvodce mohou využívat i sběratelské rozhraní, v němž si mohou vytvářet vlastní sbírku z vystavených předmětů – načtené předměty si ukládají do své kolekce podobným způsobem jako na Pinterestu. Z výstavy tak odcházejí s ‚virtuálním suvenýrem', který si mohou kdykoliv později zobrazit skrze unikátní URL adresu, která jim po odchodu z muzea přijde do emailu,“ vysvětluje Lukáš Pilka.
Zmíněné sběratelské rozhraní může sloužit také jako vzdělávací nástroj, který umožňuje lektorům dávat svým studentům zadání typu „prohledej muzeum a ulož si X exponátů, které…“. Do budoucna se počítá i s dalšími edukačními materiály.
V tuto chvíli se v online prostředí nachází jedenáct témat a několik set exponátů, které odpovídají obsahu výstavních sálů Muzea literatury. S tím, jak se budou expozice ve fyzickém muzeu obměňovat, budou nová témata přibývat i na webu.
„Aplikace tak dokáže uchovat výstavy, které již skončily a jejichž obsah by po rozebrání instalace zmizel ze světa. Předcházíme tím problému, kdy výsledky mnohaletého snažení kurátorů se dostanou na veřejnost pouze na několik málo měsíců, po nichž zmizí z výstavních sálů a stanou se nedostupnými,“ dodává Lukáš Pilka s tím, že kromě dalších „příběhů“ z české literatury se do aplikace dostanou postupně i videa a archivní audio materiály.
