Menu

Alkohol, nihilismus a dupající sousedé? Podívejte se, jak se Čechům pracovalo z domu

Jak pandemie Covid-19 ovlivnila pracovní procesy? BlueGhost pomocí výzkumu zjišťoval, jak lidé z různých oborů vnímali přechod k online spolupráci a práci z domova. Výsledky vás možná překvapí.

Alkohol, nihilismus a dupající sousedé? Podívejte se, jak se Čechům pracovalo z domu

Modrý duch vyzpovídal celkem 223 respondentů. To se může na první pohled zdát jako relativně malé číslo, jedná se však o vzorek poskládaný z podnikatelů a zaměstnanců mnoha odlišných oborů, od administrativy přes obchod až po služby, stejně tak z osob různých věkových kategorií. Průzkum nahlédl do významných proměn pracovních procesů, s nimiž v současnosti firmy bojují, nebo je naopak využívají ve svůj prospěch.

Zaměstnancům home office vyhovovala, podle vedoucích byli efektivní. Změní se trendy?

Před začátkem vládních opatření pracovalo z domova alespoň jednou týdně 39 % lidí, během krize to bylo téměř 88 %. To je statistika, která asi úplně nepřekvapí. Zajímavější však je, jak jsou s prací na home office spokojeni zaměstnanci i zaměstnavatelé. Téměř dvě třetiny dotázaných totiž uvedly, že jim práce na dálku vyhovuje, jen necelá třetina odpověděla „spíše ne” a pouze každý dvacátý je s remote prací zcela nespokojen.

Ještě překvapivější možná je, jak se na situaci dívali manažeři. Devět z deseti vedoucích uvedlo, že se jim v průběhu nucených home officů dařilo udržet efektivitu týmu a koordinovat práci on-line. Více než dvě třetiny pak tvrdí, že tým byl schopen pracovat samostatně; jen necelých 15 procent si myslí opak. Z čísel vyplývá, že Češi home office vlastně docela slušně zvládli.

Je známo, že zaměstnavatelé v České republice zatím nejsou příliš nakloněni plošnému zavádění práce na dálku. Bude zajímavé sledovat, zda se nyní po rozvolnění krizových opatření vrátí zajeté systémy do původního stavu, nebo zda budou vynucené změny v pracovních procesech znamenat zlom i u konzervativnějších firem. Home office, jak se ukazuje, je nejenom oblíbeným benefitem, ale také možností, jak ušetřit na zaměstnancích či provozu kanceláří a dalších prostor.

Co nejvíce rozptylovalo při práci z domova? První příčka možná překvapí

Leckdo by se mohl domnívat, že tím nejčastějším „škůdcem” budou děti či obecně tendence věnovat se rodině. Omyl. V průzkumu nejvíce lidí uvedlo, že jejich hlavním důvodem prokrastinace je jídlo a vaření. Tento podnět uvedla více než polovina respondentů.

Jak se zdá, Češi velmi rádi jedí, což ovšem neznamená, že by pro ně nebyla rodina důležitá. Aktivity s blízkými jsou důvodem k nesoustředěnosti těsně za vařením pro 47 % dotázaných. Třetím nejčastějším rozptýlením pak jsou - a to naopak asi nikoho nepřekvapí - internet a sociální sítě. Zajímavostí může být, že pouhá 4 % uvedla jako rušivý prvek televizi a mezi odpověďmi se u jednotlivců objevil mimo jiné i nihilismus, alkohol či dupající sousedi v horních patrech.

Zastoupení respondentů

Nejčastější věkovou kategorií v průzkumu byli lidé ve věku 26 - 35 let (56 %), následováni dalšími dvěma nejpočetnějšími skupinami 18 - 25 let (19 %) a 36 - 45 let (18 %). Respondenti mezi 46 - 60 lety odpovídali v 7 % případů, nejméně zastoupení byli lidé mezi 61 a 70 lety v 1 % případů. Co se týče pohlaví, více převažovaly ženy (65,5 %) oproti mužům (34,5 %). Lokalitou jednoznačně zvítězilo hlavní město Praha (66 %) následované Středočeským krajem (10 %), ostatní kraje se ve výsledcích projevily pouze v jednotkách procent. Účastníci výzkumu nejčastěji uvedli vysokoškolské vzdělání (64,6 %), následované středoškolským (33,6 %) a základním (1,8 %).

Zdaleka nejčastěji zastoupeným oborem působení byl marketing a média, ve více než 46 % případů. Následuje obor informačních technologií (téměř 15 %), vzdělávání a lidské zdroje společně s administrativou (oba po 10 %). Takřka v jednotkách procent se objevil obchod, prodej a nákup, technické pozice, zdravotní a sociální péče, řemesla, služby. Zhruba tři čtvrtiny respondentů odpovídaly, že vedou také tým lidí, jedna čtvrtina pak řídí pouze sama sebe.

Výsledky průzkumu

Hlavní pozornost se v průzkumu soustředila na home office. Před vyhlášením nouzového stavu pracovalo doma alespoň jeden den v týdnu celkem 39 %, zcela bez home office byla třetina respondentů, přes 28 % pak pracovalo na dálku jednou až třikrát za měsíc. Zde se dalo předpokládat, že v porovnání se současným stavem dojde k výrazné proměně grafu, a tak se také stalo - za nouzového stavu pracuje z domova alespoň jeden den v týdnu 88 % respondentů, z toho 71,3 % dokonce 4 a více dnů v týdnu. Nutno však přihlédnout k faktu, že více než polovina účastníků byla z oborů, které práci na dálku ze své podstaty umožňují. Bez práce z domova zůstává 10 % osob, což je o 23 procentních bodů méně, než před nouzovým stavem.

Nejčastější důvody, proč lidé z domova nepracovali

Zajímavé zastoupení měla v průzkumu otázka, proč lidé nepracují z domova. Řada z nich dle očekávání uvedla (celkem 72,6 %), že jim to neumožňuje povaha jejich zaměstnání. Kromě toho práci z domova 18,1 % respondentů neumožňuje zaměstnavatel, jen 9 % oslovených práce doma nevyhovuje.

Nejčastějším důvodem je chybějící kontakt s kolegy v téměř 72 % případů. Následuje chybějící komfortní vybavení pracovního prostoru (53 %), v polovině případů pak problém se disciplinovat. Téměř 46 % respondentů má pocit, že pracuje méně a pomaleji, 23 % nemá dostatečnou techniku a 21,6 % má problémy s koordinací s kolegy či zákazníky. Kvalitní připojení k internetu chybí jen 12 % osob, téměř 18 % pracuje přespříliš a neví, kdy skončit.

Na otázku, co respondenty na práci z domova rozptyluje, uvedlo 58 % jídlo a vaření, 53 % rodina a děti, 46 % sociální sítě a internet. Zhruba čtvrtinu rozptyluje spánek či uklízení, 20 % práce na vlastních projektech, menší měrou pak čtení (13,5 %) či sport (6,8 %). 84 % respondentů vidí naopak velkou výhodu v absenci dojíždění, 54 % v časové flexibilitě, 47 % zase v tom, že může pracovat v domácím oděvu. 16 % vítá, že je nikdo nevyrušuje, stejně tak že mohou telefonovat nahlas, o jedno procento víc může díky práci z domova pracovat více autonomně. 11 % vnímá domácí prostředí jako příjemnější, 7 % má lepší time management.

Proč lidem home office vyhovovala a jak se vedlo tým lídrům

Na přímou otázku, zda respondentům vyhovuje práce z domova, odpovědělo 26,1 % ano a 38,2 % spíše ano, tzn. více než 60 % je s home office spokojeno. Pro zápornou odpověď hlasovalo 5,3 %, “spíše ne” zvolilo 30,4 %.

30 % respondentů odpovídá kladně na otázku, zda dokáže koordinovat tým i práci z domova, 61 % pak odpovídá spíše pozitivně. Problém s koordinací má 9 % hlasujících, odpověď „nedokážu koordinovat tým a práci z domova“ však nevybral ani jeden respondent. Modrý duch také zjišťoval, zda mají lidé doma vyhrazené místo přímo pro práci. Téměř polovina pracuje v samostatné místnosti, téměř čtvrtina sdílí místnost s někým jiným, 13 % respondentů pracuje z různých míst o samotě a 16 % z různých míst, která navíc sdílí s někým dalším.

Co se týče vedení týmu, mezi hlavní problémy patří nedostatečný přehled o tom, kdo na čem pracuje (43 %), třetina tvrdí, že virtuální schůzky zaberou více času. 31,5 % respondentů říká, že tým si hůře organizuje práci, ale také že tým je pomalejší a méně produktivní. 18,5 % chybí přehled o dosažených výsledcích, 17 % si myslí, že tým má na home office horší technické zázemí, téměř 15 % hlasovalo, že tým není schopen pracovat samostatně.

Mezi klady práce na dálku převládá přesvědčení, že tým naopak je schopen samostatné práce (68,5 %), následuje s 31,5 procenty schopnost osvojovat si nové technické dovednosti a 24 % respondentů tvrdí, že virtuální schůzky zaberou méně času. Jen něco málo přes 20 % říká, že tým je při home office produktivnější.

Pro komunikaci s kolegy a klienty užívají jen 3 % osobní schůzky, převládají e-maily v téměř 80 % případů. Volání přes telefon využívají dvě třetiny respondentů, volání přes internet přes 40 %, skoro 70 % pak pořádá videomeetingy.

Jak se vám článek líbil?

47

Praktický

40

Inspirující

3

Zábavný

12

Nic moc