09. 07. 2020
Představte si, že všechny věci na světě jsou propojeny, komunikují mezi sebou a sdílejí data či informace. Zhruba tak by se dal popsat Internet of Things (IoT). S příchodem super levných čipů a všudypřítomných bezdrátových sítí je možné proměnit cokoliv na součást IoT. Ano, klidně i zařízení o velikosti hrášku.
Jakýkoliv fyzický objekt, který lze připojit k internetu za účelem řízení či sdělování informací. Velká zařízení v sobě mohou obsahovat menší části, které mezi sebou komunikují a spolupracují. Ve většině případů se nepovažuje za Internet of Things nástroj, který je již ve své základní podobě k těmto účelům určen, například počítač. Oproti tomu, chytré hodinky už pod IoT spadají.
Možná už něco takového máte doma. Třeba používáte žárovku, kterou lze ovládat pomocí chytrého telefonu, nebo vlastníte senzor pohybu, který vás upozorní, když někdo přijde domů. Patří sem i třeba inteligentní termostat nebo klimatizace, jenž upravují teplotu podle denní doby. Trendem jsou také ledničky, které samy poznají, když vám dochází oblíbené suroviny a automaticky je objednají. Představa, že se o váš nákup stará někdo jiný, je docela příjemná, že?
Určitě bychom v minulosti našli několik IoT pokusů, ale první vážné myšlenky přišly v 80. a 90. letech. Kevin Ashton přišel s frází „Internet věcí“ v roce 1999, ale až za další desetiletí technologie dohnala vizi. Do té doby byl pokrok natolik zanedbatelný, že se mu nevěnovala velká pozornost. Technologie nebyla připravena a čipy byly obrovské, těžkopádné a nekomunikovali účinně.
Změna nastala až po zavedení RFID tagů, které díky své nízké spotřebě energie a bezdrátové komunikaci naplno využili rostoucí dostupnost širokopásmového připojení k internetu a bezdrátových sítí. Zapomenout nesmíme ani na technologii IPv6, která poskytuje dostatečné množství IP adres pro každé zařízení na světě.
Doby, kdy se RFID tagy používali pouze ke sledování drahých zařízení, jsou pryč. Náklady na výrobu a aplikaci senzorů neustále klesají. Optimisté se radují, že díky snižujícím se nákladům by jednoho dne by mohlo být k internetu připojeno vše.
IoT byl zpočátku nejzajímavější pro obchod a výrobu, kde se aplikoval do strojů (Machine to Machine), ale v současné době se klade velký důraz na připojení domovů a kanceláří, které jsou od podlahy ke stropu nabité „samomyslícím“ příslušenstvím.
Výhody pro podnikání jsou značné, ale závisí na konkrétní implementaci. Agilita a efektivita hrají hlavní roli. Motivace pro podniky spočívá v tom, že budou mít přístup k údajům, které by jen těžko bez IoT získali. Díky tomu mohou provádět datově podložené změny, které mají dopad na úroveň samotných produktů či růst firmy jako takové.
Využití IoT lze rozdělit do dvou skupin. V první se jedná o specifika pro dané odvětví, jako jsou senzory ve výrobním závodě či určování polohy v reálném čase ve zdravotnictví. Druhá část jsou čisté IoT zařízení, která lze použít ve všech odvětvích, například inteligentní topení či bezpečnostní systémy.
Je celkem běžné, že výrobci dávají čipy do svých zařízení, aby získali zpětnou vazbu v jakém stavu výrobek je. Technik během pár chvil zjistí stav produktu a v případě potřeby ho vymění dříve, než dojde k poškození. Data se dají využít i ke sledování systémů a způsobů užívání. Firmy získají detailní přehled o tom, co se skutečně děje a mohou upravit výrobní procesy, nastavit nové funkce či změnit pracovní postupy.
Správa dat a streamingová analytika. Internet věcí má vysoké nároky na správu dat. Proto je klíčová streamingová analytika, která ji provádí v reálném čase.
Analýza velkých dat. Získání hodnoty z velkých dat je alfou a omegou pro budoucnost IoT. Bez analytického přístupu a vyhodnocování bychom měli pouze změť čísel, které nám nedávájí odpovědi na otázky. Proto se používá prediktivní analýza, text mining či data mining.
Umělá inteligence. Pomáhá implementovat data získaná z IoT. Díky strojovému učení, zpracování přirozeného jazyka a dalších metod se všechny získané informace zužitkují do praxe.
Náklady na výrobu IoT zařízení klesají a nezbytné technologie (senzory, 5G či analytika založená na strojovém učení) jsou sice v plenkách, ale vývoj pokračuje mílovými kroky. Je tedy jasné, že internet věcí je technologie současnosti, která teprve čeká na svůj největší rozpuk. Nejen pracovní prostředí, ale i naše domácnosti budou plné inteligentních zařízení, které budou mít dopad na naši bezpečnost a soukromí. Někteří tuto novou éru vítají, jiní se k ní staví s nechutí. Zcela jistě se však nevyhne nikomu.
Praktický
Inspirující
Zábavný
Nic moc
