Menu

Nenuťte čtenáře gůglit: Jak vysvětlit obsah a přitom nenudit

Vymyslet obsah, který zasáhne konkrétní publikum, není jednoduché. Jak si poradit na internetu s pestrostí jednotlivých skupin a proč nám může být inspirací offline svět?

Nenuťte čtenáře gůglit: Jak vysvětlit obsah a přitom nenudit

Máte-li na stránkách blog, popisky zboží nebo jakýkoliv jiný textový obsah, napište text co nejsrozumitelněji a nenuťte návštěvníky webu přemýšlet. To je základní poučka marketingu i tvůrčího psaní (ale o knížkách později), stejně jako to, abyste si ujasnili cílové skupiny, na které bude vaše kampaň zaměřena.

Dobře, ale co když nejsou všichni lidé z dané cílovky stejní? Co když mám obchod se zdravou výživou a chodí ke mně veganští gurmáni, ale i lidé, kteří ani neví, co je raw strava? Na to vám odpoví Modrý duch.

Síla vyhledávačů

Internet se stal natolik všudypřítomnou záležitostí v našich životech, že je těžké si představit život bez něj. Existují stránky, které nám řeknou, jaké je zrovna počasí v Caracasu, i když stojíme v Praze, nebo co se stalo 13. září 1598, i když v té době ještě nežil nikdo, koho osobně známe.

Tyto stránky si ani nemusíme pamatovat. Prostě si najdeme vyhledávač, naťukáme klíčová slova a algoritmus nám vyhledá relevantní obsah. A když víme, jak na to, vytřídíme si stránky podle jazyka, data publikace, formátu hledaného souboru…

Tato schopnost se stala natolik běžnou, že když se někdo v online džungli zeptá na tyto základní věci, s největší pravděpodobností mu někdo odpoví zkratkou UTFG. Možná právě proto máme tendenci předpokládat, že když čtenář něčemu nerozumí, musí si to prostě dohledat. Ovšem ne vždy je to dobrý nápad.

Proč nenutit ke gůglení: Příliš mnoho informací

Frázi „příliš mnoho informací“ jste už pravděpodobně zaznamenali: Hovoří o situaci, kdy vám někdo sdělí něco velmi choulostivého, něco, co jste vědět nechtěli. Například když přijde váš podřízený pozdě do práce a místo prostého „Bylo mi špatně“ od něj uslyšíte podrobný výčet toho, co do něj a z něj ráno lezlo.

Vyhledávače také umí najít věci, které jste vědět nepotřebovali, a ne vždy vám řeknou, že hledaný obsah je NSFW, tedy nebezpečný pro pracovní prostředí, kde vám každý kouká přes rameno.

Na druhou stranu, na internetu nenajdeme jen nechutné věci. Někdy se stane, že nás online prales zavalí informacemi, které jsou užitečné, ale když si je neumíme správně poskládat, budou nám k ničemu.

Možná znáte slavný mem, kde člověk sedí za počítačem a říká si: „Cítím se trochu nemocný, najdu si na internetu příznaky… Hm, hmmm… Mám rakovinu mozku.“ Jak ostatně píše psycholog Jeroným Klimeš: „(...) když jsem psal Partnery a rozchody, měl jsem strach, že všem vyzvoním své know-how a nebudu mít do čeho píchnout. Zjistil jsem, že klienti mají problém aplikovat čtené na svůj život a vybrat si z knih to, co se jich skutečně týká.“

A totéž platí i pro internet: Najdeme na něm spoustu informací o různých tématech, ale pokud jim nerozumíme, nic smysluplného si z toho neodneseme. A náš uživatel nesmí být ani zděšen, ani zmaten.

Takže jak řešit situaci, když máme na webu čtenáře z cílové skupiny, kteří se v odborných zdrojích vyznají, i ty, kteří se v něm teprve rozkoukávají?

Moudrost knih

Sice je tištěný materiál vytlačován elektronickým, to ale neznamená, že se jím nemůžeme inspirovat.

Když si čteme knihu, můžeme, ale nemusíme mít přístup k internetu, tedy i k vyhledávačům. Knihy tedy musí obsahovat všechny potřebné informace, ale aby nerušily čtenářský požitek, najdeme je pod čarou.

Na webových stránkách, které jsou větší než klasická knižní A4 nebo A5, moc prostoru pro poznámky na konci stránky není, ale to neznamená, že nemáme žáné možnosti. Naopak, internet nám dává víc možností, ať už v podobě hypertextu, nebo bočního informačního boxu, který najdeme i v časopisech.

Díky nim dáme čtenářům možnost ihned získat potřebné informace nebo je ignorovat, pokud je nepotřebují.

Další možností je web ve více verzích. Můžeme například návštěvníkům nabízet různé jazykové mutace (čeština, angličtina, němčina…) nebo persony (záložky Jsem rodič, Jsem student apod.). Díky tomu se čtenář dostane ke konkrétnějším informacím, které ho zajímají nebo které jsou pro něj srozumitelné.

Jak se vám článek líbil?

4

Praktický

1

Inspirující

2

Zábavný

6

Nic moc