30. 07. 2021
Expandujete na zahraniční trh a potřebujete svůj web prezentovat v nových jazykových mutacích? Navazujete spolupráci se zahraniční firmou či zkrátka máte na stole hromadu dokumentů, které potřebujete přeložit do jiného jazyka? Kdy se spolehnout na software a kdy využít služby profesionálních překladatelů?
„Kimberly Denise Jones (narozená 11. července 1974 nebo 1975), známá pod uměleckým jménem Lil' Kim, je americká rapperka, skladatelka, herečka, modelka a televizní osobnost reality. Narodila se a vyrůstala v Brooklynu v New Yorku. Po vyloučení z domova prožila většinu svého adolescentního života na ulici.“
„Zahradnictví ve Španělsku se vyvinulo v souladu s různými stylistickými znaky vyvinutými ve španělském umění a kultuře, zatímco během své historie bylo poznamenáno mnoha vlivy, od římské a islámské zahrady, po italskou, francouzskou a anglickou, až do vzhledu avantgardy a využívání nových technologií ve dvacátém století, které spolu s rozvojem designu, urbanismu a krajinářské architektury vedly k novému pojetí zahradničení a jeho umístění v životním prostředí.“
Oba texty jsou srozumitelné, nicméně působí těžkopádně a našli bychom v nich i faktické chyby. Ptáte se, kdo něco takového napsal a zveřejnil? Byli to wikipedisté na anglicko-, respektive španělskojazyčné Wikipedii – a jejich texty jsme si nechali přeložit překladačem na Googlu.
Strojové překlady, tedy texty vyhotovené softwarem, nikoliv člověkem, mají své příznivce i odpůrce. Jedni poukazují na časovou i finanční úsporu pro koncové uživatele, druzí na nekvalitu výsledného textu. Kde je tedy pravda a jak máme řešit situace, když potřebujeme přeložit text?
Ačkoliv si většina z nás spojuje strojový překlad s produkty společnosti Google, jeho historie sahá mnohem hlouběji, a to až do třicátých let minulého století, kdy si ruský vědec Petr Petrovič Trojanskij nechal patentovat překládací stroj. Sestrojil ho teprve až v roce 1941 a pojmenoval ho Mark I. Větší slávy a věhlasu se dostalo ale až vědcům Britu Andrewu Donaldu Boothovi a Američanu Warrenu Weaverovi; první z nich sestavil program překládající text slovo po slově a druhý myšlenku takového překladu propagoval.
Ačkoliv první program překládal každé slovo zvlášť, pozdější software značně pokročil a bere v potaz nejen slovníkové heslo, ale i kontext. Právě k tomu, aby se stroj naučil převádět slova z jednoho jazyka do druhého, mu už dávno nestačí jen vokabulář, nýbrž i databáze původních textů a jejich překladů.
To je právě jeden z důvodů, proč v současnosti nemáme dokonalý strojový překlad: Software se naučí překládat pouze na již přeložených textech, nikoliv na mluveném jazyce či kulturních souvislostech. Objeví-li se ale v jazyce nový výraz nebo ten stávající získá nový význam či konotaci, počítač je bezradný.
Na druhou stranu, pro nemalý počet lidí je strojový překlad přesto přijatelnější než lidský – a jedním z důvodů jsou peníze.
„Jednou z klíčových výhod je rychlost. Počítačový program dovede rychle přeložit ohromné množství obsahu. Lidští překladatelé jsou sice přesnější, ale trvá jim déle dokončit tutéž činnost,“ uvádí na svém webu irská překladatelská agentura United Language Group.
To ovšem tolik neplatí u veřejně dostupných překladačů, kam spadá i ten na Googlu. „Nejsou-li dotyčné dokumenty veřejné, nepoužívejte bezplatné online nástroje. Místo toho se spojte se svým poskytovatelem jazykových služeb, s kterým najdete bezpečné řešení strojového překladu,“ píše společnost.
Vrátíme-li se ovšem k výhodám profesionálních služeb, zjistíme, že někteří překladatelé začínají hledět se skepsí na to, že by přesnost byla stále považována za výhodu překladu živou bytostí.
„V některých velmi specifických případech může být strojový překlad užitečným zdrojem (...), chápe-li člověk, co od stroje dostane: pseudopřeklad, který musí použít s rezervou. Většina lidí si je ovšem chyb na strojovém textu vědoma. Tedy je na ony pseudopřeklady zvyklá. Závěrem lze tedy konstatovat, že strojový překlad jistě ohrozí práci mnoha lidí, ne však kvůli tomu, že by byl dostatečně dobrý, nýbrž proto, že si veřejnost zvykla na jeho nekvalitu,“ píše Ney Fernandes, spoluzakladatel chilské agentury Filigrana Traducciones, překladatel z mnoha jazyků a korektor.
Nový web, nebo redesign stávajícího? Modrý duch zařídí texty i pro váš online projekt!
Podívejme se znovu na úvodní texty. Jak jsme si už řekli, jsou srozumitelné, ale něco nám na nich nesedí.
Jsou to například otrocky přeložené fráze, které by šlo formulovat lépe (například „televizní osobnost reality“ by měla být „osobnost televizních reality show“, místo „umístění v životním prostředí“ by lépe znělo „místo v prostoru“). Některé věci tam nesedí ani fakticky – složila Lil’ Kim někdy nějakou skladbu? Anglické „songwriter“ značí osobu, která píše písně, to nemusí být ale jenom skladatel, nýbrž i textař, tedy prostě autor písní.
Na původně španělském textu si také můžeme všimnout, že byl přeložen do angličtiny a následně do češtiny, a proto se některá slovíčka v překladu ztratila a na konci se vrátila úplně vyměněná. Příkladem je například slovo „aparición“, které je velmi podobné anglickému „appearance“, což znamená „zjevení se“ nebo „vzhled“, ačkoliv původní slovo druhý význam nenese a v kontextu věty by na něj seděl překlad „příchod“. (Ve španělštině se „vzhled“ řekne „apariencia“.) Stejně tak slovo „entorno“ znamená „prostředí“, což můžeme anglicky přeložit jako „environment“, to ale také značí prostředí životní, které bychom ve španělštině nazvali „medio ambiente“.
Existuje cesta, která propojuje činnost překladatelů a softwaru, a tou se takzvaná posteditace (někdy psaná i jako post-editace). Ta spočívá v tom, že původní text necháme přeložit strojem a odborník následně výsledek zkontroluje.
„Moderní technologie se již řadu let úspěšně využívají ke zkvalitnění a zrychlení celého procesu. Doposud se tak dělo zejména díky překladovým pamětem a terminologickým databázím, které většina dodavatelů jazykových služeb pro své klienty vytváří a při práci na překladech využívá. A protože stejné nebo opakující se části textu tvoří v překladech pro naše klienty významný podíl a my jim na ně poskytujeme výraznou slevu, ušetří tak s naší pomocí nemalé náklady,“ uvádí na blogu překladatelské agentury České překlady její ředitel Lukáš Utíkal. Výsledkem tedy je, že se ušetří náklady, ale na rozdíl od čistě strojové práce projde finální text kontrolou.
Je tedy softwarové řešení vhodné pro každou situaci? Zdaleka ne. Projděme si znovu možnosti a ukažme si, kde se jejich výhody uplatní:
Na celém textu bude od začátku pracovat živý člověk, který rozumí prostředí jazyka, do kterého překládá. Takový text se tedy hodí v situacích, na které počítač nestačí (např. překlad básně, kde se pracuje se zvukomalbou, nebo marketingového textu, který je nutné uzpůsobit publiku v jiné zemi).
Proces je rychlý a stojí na prohledávání již existujících databází slovíček a frází. Hodí se tedy především pro interní potřeby (tzn. v rámci společnosti, kde přimhouříme oko nad kostrbatostí či nedokonalostí vět, jelikož je nikde nebudeme publikovat) nebo pro dlouhé písemnosti plné ustálených frází (například některé typy manuálů či smluv).
Proces je rychlejší než lidský překlad a zároveň u něj nehrozí, že na konci dostaneme nesrozumitelné věty. Hodí se tam, kde to posteditorovi skutečně ušetří práci s dohledáváním slov, tedy například u neliterárních textů a těch, které není nutné specificky přepisovat pro cílové publikum.
Praktický
Inspirující
Zábavný
Nic moc
