Menu

Update: Je Země plochá? Proč sociální média milují konspirace

Žijeme ve zlatém věku konspiračních teorií? Jak tyto spiklenecké příběhy vznikají a nakolik pro ně mohou být překážkou Facebook Fact Check nebo Twitter Birdwatch? Doporučovacím algoritmům milujícím dezinformace i ekonomice pozornosti se věnuje rozhovor s publicistou a influencerem Patrikem Kořenářem

Update: Je Země plochá? Proč sociální média milují konspirace

Míváte někdy chuť si přečíst skutečně šťavnaté zprávy? Pokud ano, ale nejste právě fanoušky bulvárních médií a nesledujete ty správné profily na sociálních sítích, zkuste navštívit třeba Wikipedii. Přesněji stránku se seznamem konspiračních teorií publikovanou na anglické verzi této online encyklopedie. Čeká tu na vás neustále aktualizovaný seznam toho nejlepšího, co spiklenecká imaginace vytvořila. Najdete tu klasické příběhy o falešném přistání na Měsíci, o zinscenované smrti Elvise Presleyho, o zkoumání UFO v Oblasti 51 nebo o tajných intrikách iluminátů. Vedle nich se zde objevují i opravdové zvláštnosti, jako třeba tvrzení, že je Země plochá, že lidé nevznikli evolucí, ale přistáli před časem na Zemi jakožto někdejší mimozemšťané nebo, že pod denverským letištěm se nachází obrovské podzemní město vybudované jako tajná základna osob usilujících o nastolení nového světového řádu.

Méně zábavné však je, že zde najdeme i příběhy, které jsou běžnou součástí veřejné debaty. O komplotu kolem globální změny klimatu, o zhoubných účincích očkování proti Covidu-19 nebo o králi všech spiklenců Georgi Sorosovi, který prý ve svých 92 letech ovládá celou politickou agendu napříč střední a východní Evropou.

Často jsou to navíc ta samá témata, která si získávají významnou pozornost na sociálních médiích. Příspěvky s nimi se honosí tisícemi lajků i bezpočtem sdílení a obvykle stačí jen několik neopatrných kliknutí, aby vám je doporučovací algoritmy začaly nabízet v sekci pod titulkem „Mohlo by se vám líbit”.

Jak souvisí ekonomika pozornosti, kterou se tyto platformy řídí s dosahem i dopadem těcohto falešných zpráv? Opravdu mají Facebook, Twitter nebo YouTube motivaci v šíření konspirací bránit, a nebo jsou pro ně vítaným obsahem? Je digitální doba zlatým věkem konspiračních teorií, nebo si jich nyní pouze více všímáme? Právě těmto tématům se věnuje rozhovor s publicistou, influencerem a bojovníkem s dezinformacemi Patrikem Kořenářem.

Jak se vám článek líbil?

3

Praktický

6

Inspirující

0

Zábavný

1

Nic moc