Menu

Sbohem, dobírko! řekla korona. A vy ještě nemáte platební bránu?

„On-line na vás!“ zasmál se Covid-19 a vrhl se do světa. Celé království se v obavách uchýlilo do karantény a nažhavilo kreditky. Z řad internetových obchodníků se střídavě ozývalo nadšené „Hurá!“ a zděšené „Pomoc!“. Však chrabrý a svědomitý e-shopař se jen zasmál, vytasil platební bránu a pravil: „Jsem připraven!“

Sbohem, dobírko! řekla korona. A vy ještě nemáte platební bránu?

Že nám koronavirus zasadil podpásovku, o tom není třeba psát. Pro většinu podniků znamenala celá situace nepříjemnosti, pro velkou část e-shopů se zbožím naopak zlatý důl. Celý svět se přesunul do digitálu a kdo byl připravený, ten ze situace vytěžil maximum. Internetové obchody byly vystaveny nebývalému náporu, který pro ně byl zkouškou jak po logistické, tak technické stránce. Oproti dobírce začaly, více než kdy v minulosti, převažovat on-line transakce, a komu se to nelíbí, ten půjde z kola ven. Uživatelé si totiž na bezkontaktní platby zvykli a není divu, mají spoustu benefitů. A právě o nich si Modrý duch povídal s Filipem Ulíkem, marketingovým ředitelem společnosti ComGate, která poskytuje platební řešení. V rozhovoru se dozvíte, jak je to s bezpečností u on-line transakcí, jak si snadno zřídit platební bránu i na váš e-shop a jaké fintechy přinese budoucnost.

Jaké jsou současné platební možnosti na trhu?

Co se týká online plateb, v každé zemi může být situace odlišná. Je to obvykle dáno historickými důvody podle toho, jak se trh vyvíjel. V některých zemích jsou karetní platby naprosto dominantní, jinde, jako například v Německu, jsou důležité také lokální metody. U nás v České republice donedávna kralovala dobírka. S dobírkou pro B2C a platbou převodem přes proforma fakturu pro B2B mohl menší e-shop jakž takž fungovat.

Dnes je situace jiná, on-line platby jsou dostupnější jak technologicky, tak finančně, a tak se naplno mohou projevit jejich hlavní přednosti: posílám zboží, až když mám zaplaceno (to je benefit proti dobírce) a přitom je to rychlé (výhoda proti platbě předem bankovním převodem). V on-line platbách to dlouho vypadalo na vyrovnané skóre mezi bankovními tlačítky (okamžité převody s autorizací přes on-line bankovnictví) a transakce kartou. V poslední době je jasné, že karty se svou jednoduchostí a univerzálností získávají navrch.

Jaký je princip on-line plateb (platební brány) a jak fungovaly doposud?

Platební brána je de facto technologická platforma, která propojuje e-shop s jednotlivými platebními metodami, resp. jejich poskytovateli. Hlavní výhodou tak je jedno rozhraní a jeden vztah, který internetovému obchodu zajistí nezbytnou kombinaci platebních metod. Výhoda je jasná - méně programování a méně papírování na straně obchodníka. Poskytovatelé služby nabízejí další výhody, hlavně v oblasti zjednodušení integrace a provozu e-shopu. Zajišťují si propojení s nejpoužívanějšími platformami, podporují jednoduché účtování o transakcích v běžných účetních systémech nebo umožňují dálkové zpracování náročných operací (například vrácení peněz při reklamaci).

Jak je zajištěna bezpečnost?

Rozdělil bych to na dva pohledy: bezpečnost technickou a finanční. K technické je třeba říci, že všichni účastníci platebního procesu procházejí certifikací od platebních asociací (Visa, Mastercard) a celý systém funguje na principu několikanásobných ověření a kontrol. Největší obava jistě panuje z úniku citlivých dat o kartách. V ČR jsou samotné transakce chráněny 3D secure protokolem a společnosti, které s takovými daty pracují navíc podstupují další úrovně certifikace (PCI-DSS). Druhým pohledem je bezpečnost finanční. Platební instituce jsou pod dohledem národní banky a musí splňovat přísná kritéria nakládání se svěřenými prostředky.

Co musí majitel e-shopu udělat, když chce používat ve svém internetovém obchodu platební bránu? Jaké jsou výhody a existují i nějaká úskalí?

Musí projít procesem zřízení platební služby. Pro uzavření smluvního vztahu je potřeba dodržet požadavky souvisejícími mimo jiné i s legislativou ohledně „boje proti legalizaci příjmů z trestné činnosti“. Přesto je možné, tedy alespoň v případě ComGate, tento proces realizovat na dálku. Kromě podpisu smlouvy je nutné, aby e-shop splňoval nezbytné náležitosti jako je jasně definovaný reklamační proces nebo srozumitelné a veřejně dostupné obchodní podmínky. Úskalím může být jen fakt, že existují produkty, u nichž je při prodeji platba kartou buď přímo zakázána, nebo vyžaduje speciální opatření, aby byla vůbec možná. Jde o ochranu spotřebitele a často i samotného obchodníka.

Jak se vlastně vyvíjí celý segment karetních plateb?

V roce 2008 byl v Česku celkový objem plateb přes platební karty 210 miliard korun, z toho 2,6 miliardy proběhlo na internetu. V roce 2018 toto číslo vyroslo na 700 miliard korun a z toho téměř 87 miliard na internetu. Ze zatím publikovaných dat víme, že nárůst v roce 2019 byl dalších 20 %.

Jak to poroste dál? Existuje nějaká hranice?

Podle odhadů dnes v ČR probíhá zhruba 20 procent plateb bezhotovostně. Evropský průměr je 30 až 40 procent, ve Skandinávii dokonce přes 60 procent. Již dnes se začínáme setkávat s místy, kde jde zaplatit pouze kartou: ať je to prodej jízdenek ve vozech MHD, samoobslužné pokladny v supermarketech nebo kiosky pro objednávku ve fastfoodech. A těchto míst bude stále více, protože nakládání s hotovostí přináší komplikace. Takže prostor pro růst je zde ohromný, a to nemusíme hned plánovat bezhotovostní ekonomiku jako to dělá Švédsko. Bude stačit jen dohnat pokročilejší země v okolí. My jsme třeba loni zrušili fixní poplatek u běžných transakcí. Pak není problém přijímat každodenní transakce s relativně nízkou cenou. To je také cesta, jak zvýšit podíl bezhotovostních plateb.

Lze očekávat něco převratného, co trh opět změní? Budou to Fintechy?

Trendem je další přidaná hodnota vedle platby samotné. Transakce představují samozřejmě také významný zdroj dat, a tak je tady velký prostor pro využití platební platformy pro věrnostní systémy nebo naopak pro aplikace, které spravují a optimalizují osobní finance. Příkladem jsou např. i české služby Spendee nebo Budget Bakers. Většinu těchto budoucích aplikací si zatím sotva umíme představit, bude to podobná revoluce, jako když se na trhu objevily první pořádné chytré telefony.

Jak se stalo, že přijímání karetních plateb prostřednictvím brány na webu nebo terminálů už v podstatě nezajišťují banky?

Jedná se o celosvětový trend, který přišel i k nám. Banky nabízejí spoustu služeb a akceptace těch platebních je pro ně, i z hlediska příjmů, spíše okrajovou záležitostí. I proto část bank působících na českém trhu prodala akceptaci platebních karet do rukou zahraničních společností jako je Wordline (Atos) v případě Komerční Banky nebo EVO Payments v případě Raiffeisenbank. Popřípadě s takovými společnostmi vytvořila společný podnik jako v případě Global Payments a České spořitelny.

A pak jsou tady specializované firmy, které se do tohoto segmentu dostaly „odspoda“, jako je třeba ComGate?

Ano. My máme rádi analogii s leteckými nízkonákladovými společnostmi. Dříve bylo létání drahé a nebylo dostupné zdaleka pro všechny. Po nástupu low-cost dopravců můžete dnes létat po Evropě za cenu autobusové jízdenky. A stejné je to i v platbách. I tady noví hráči umožnili, že jsou řešení dostupnější. Přitom pro všechny na trhu platebních služeb, zrovna jako v letectví, platí stejná technická i bezpečnostní pravidla.

Analogie s letectvím je zajímavá, nicméně během koronavirové krize se letecká doprava osob v podstatě zastavila. Co on-line platby a situace, kterou na jaře 2020 zažíváme?

Registrujeme dva trendy. Jedním z nich je něco jako skoková digitalizace u firem, kteří s on-line obchodováním dosud jen tak koketovali. Jednoznačně to způsobilo omezení prodeje v kamenných prodejnách. Vznikají nové e-shopy a ty doposud spící se konečně rozjíždějí. Druhým trendem je samozřejmě konec dobírky. Většina dopravců přestala brát hotovost a tak se on-line platba stává dominantním platebním nástrojem.

Jak se vám článek líbil?

0

Praktický

4

Inspirující

0

Zábavný

0

Nic moc