Menu

Update: Proč umělá inteligence (ne)vypadá jako člověk?

Je Terminátor nebo poručík Data ze Star Treku zosobněním umělé inteligence? V rozhovoru se zakladatelkou HUMAIN Alinou Matějovou se dozvíte, proč potřebujeme polidštěné roboty a jak Hollywood utváří naší představu o AI.

Update: Proč umělá inteligence (ne)vypadá jako člověk?

Nalaďte si Update každých 14 dní:

Žijeme ve světě plném robotů. Autonomní zařízení poháněná umělou inteligencí dnes plní všelijaké úkoly a mají nejrůznější podobu. Od průmyslových linek a vesmírných sond, přes samořídící auta a zásilkové vozíky až po programovatelné hračky a domácí vysavače. Jeden druh chytrých zařízení však dlouhodobě poutá větší pozornost, než všechna ostatní. Vzbuzuje vyšší očekávání, ale také vyvolává nervozitu nebo mrazení v zádech. Jde o roboty, kteří se podobají lidem.

Stroje s lidskou vizáží přitom zdaleka nejsou tak novým vynálezem, jak by se na první pohled mohlo zdát. Už antičtí řekové sestavovali mechanické figury nalévající víno na hostinách nebo účinkující v divadle. A samotný Aristotelés dokonce napsal, že tyto a podobné automatické mechanismy jednou mohou společnost osvobodit od fyzické práce, a tím i pomoct k zániku otroctví.

Skutečný rozmach humanoidů však nastal až se vznikem masové a populární kultury. Tituly jako Frankenstein, Metropolis nebo Čaroděj ze země Oz se staly nadčasovými bestsellery, které prosadily představu, že inteligentní přístroje jednají, vnímají i vypadají jako lidé. A během uplynulého století se tato myšlenka stala ještě silnější. Stačí vzpomenout na vizáž Terminátora, poručíka Data ze Star Treku, na Sonnyho z Já, robot nebo na Avu z Ex Machina.

Snímek Metropolis z roku 1927 je průkopnickým dílem žánru science-fiction. Jeho režisér Fritz Lang v něm vykreslil dystopickou vizi budoucnosti. Mezi jednu z hlavních postav patří také umělá žena Maria - zřejmě první robot na filmovém plátně.

Snímek Metropolis z roku 1927 je průkopnickým dílem žánru science-fiction. Jeho režisér Fritz Lang v něm vykreslil dystopickou vizi budoucnosti. Mezi jednu z hlavních postav patří také umělá žena Maria - zřejmě první robot na filmovém plátně.

Sci-fi a skutečný svět jsou dvě spojené nádoby, a tak ani inženýři v technologických laboratořích nezůstávají pozadu a produkují člověku-podobné systémy. Robot jménem ASIMO z dílny společnosti Honda už v roce 2000 dokázal běhat, chodit, rozpoznávat tváře i hlasy a komunikovat s lidmi. Jiná elektronická bytost, Sophia, získala navíc umělou pokožku a začala při své řeči využívat gesta a jemnou mimiku. A její pokračovatelka AIDA, si navíc získává pozornost skrze své výtvarné dovednosti - nejenže vyhlíží a jedná jako člověk, ale dokonce si umí vzít do ruky tužku a namalovat vaší podobiznu.

Robot Ai-Da vznikl v roce 2019 a byl pojmenován po první programátorce Adě Lovelace. Od jiných humanoidních strojů jej odlišují zejména jeho výtvarné dovednosti. Dokáže kreslit, malovat i tesat sochy.

Proč tak velké množství robotů bere na sebe lidskou podobu? A opravdu si myslíme, že umělá inteligence s ambicemi nás překonat, bude vypadat jako my? Tomuto tématu se věnuje rozhovor s Alinou Matějovou, designérkou a nadšenkyní do umělé inteligence, která před 2 lety založila festival HUMAIN s cílem propojit AI, umění, design a humanitní vědy.

Jak se vám článek líbil?

0

Praktický

2

Inspirující

0

Zábavný

0

Nic moc

Pojďme vytvořit něco skvělého!

Dlouhodobá spolupráce může začít jedním kliknutím

Domluvit schůzku