Menu

Projekťák Pavel Trávníček: „V BlueGhostu nasajete znalosti a zkušenosti“

Proměna zlínského freelancera v pražského projektového manažera. Pavel Trávníček mluví o své práci pro Modrého ducha i o tajných životních cílech.

Pavel Trávníček na jednom ze svých oblíbených míst: bar klubovny Modrého ducha.
Pavel Trávníček na jednom ze svých oblíbených míst: bar klubovny Modrého ducha.

Původně jsi ze Zlína. Jak se takový zlínský ogar stane pražským projekťákem?

Nejprve mi tam zavřeli můj oblíbený klub Schrott, pak hospodu U Krtka. Prý „hygiena přišla“. To jakože alkohol nedezinfikuje? Každopádně oficiálním stanoviskem bylo hledání nových pracovních příležitostí, což se také podařilo. Řadu let jsem vyráběl webové stránky jako freelancer a nějaký čas také pro jednu pražskou firmu. Jako další přirozený vývoj se nabízela možnost jít do managementu, nebo více pronikat do programování.

Na základě svých celoživotních pracovních zkušeností jsem dospěl k závěru, že v managementu může být mnohdy kdejaký de***, tak proč ne také já. Projektové řízení pro mě byla jasná volba.

Co tě na práci projektového manažera baví? Co bys naopak zakázal?

Byť by se mohlo zdát, že vyrábění webů a e-shopů je stále to samé dokola, není tomu tak. Ke každému projektu je třeba přistupovat jinak, díky čemuž je tato práce hodně rozmanitá.

Já osobně na ni mám nejraději to, že díky spolupráci s celým týmem napříč různými profesemi jsem takovou houbou, která nasává znalosti a zkušenosti svých kolegů. Grafický návrh bych určitě připravit nezvládl, naprogramovat aplikaci nedokázal. Ale chápu principy UX, znám framework Symfony nebo vím proč používat GIT a klást důraz na analytiku a testování.

Samozřejmě je velmi důležité i sebevzdělávání v oblasti projektového řízení. Teorie a praxe sice v reálu vypadají odlišně, nicméně považuji za důležité dát praktickým zkušenostem také nějaký teoretický rámec. Metodik projektového řízení je celá řada a znalost alespoň jedné tradiční a jedné agilní metodiky se v praxi může hodit.

Je nějaká věc, kterou bys z pozice projekťáka chtěl vzkázat lidem, kteří přemýšlí o podobné práci? Něco slušného, Pavle!

To je záludný dotaz. Největší problém mám s tím, že klienti berou vše jako samozřejmost a myslí si, že dýchám jen pro ně. Ruku na srdce, tak tomu být ani nemůže. Projekťák je nestranná osoba, která musí rozhodovat ve prospěch projektu, tedy dodržení rozpočtu, termínu a kvality. A je jedno, jestli je to na úkor zákazníka či dodavatele. Vždycky jsem se snažil být férový tak, aby byly spokojené všechny strany a aby se dodržovala alespoň nějaká pravidla hry. To je zásada, které by se měl držet každý projekťák. Tedy: Buďte féroví!

Za zcela stěžejní pak považuji osvojit si Paretovo pravidlo, které říká, že při 20% úsilí lze dosáhnout 80% výsledku. Je tedy třeba si umět dobře vydefinovat priority pro svoji agendu a nesnažit se za každou cenu dosahovat 100% výsledku.

Pojďme k práci přímo v BlueGhost. Co ty a Modrý duch?

S Modrým duchem spolupracuji téměř tři roky. Naučil jsem se tady spousty věcí, hlavně v projektovém řízení jsem se velmi zdokonalil. Za svůj dosavadní profesní život musím říct, že jsem se zde setkal s jedním z nejlepších pracovních kolektivů.

Je někdo z týmu Modrého ducha, koho bys chtěl opravdu vyzdvihnout?

Jak jsem už říkal, tým Modrého ducha je naprosto skvělý. Ale pokud mám někoho vyzdvihnout, tak Hanku Slavíčkovou, jakožto naprosto ideální vedoucí oddělení. Dalším jménem je ředitel vývoje Michal Zíma, který má můj obdiv za své znalosti napříč různými obory a za svou neomezenou ochotu se vším pomoct a poradit.

Ještě něco zásadního, co bys na závěr chtěl sdělit světu?

Až umřu, pohřběte mě ksichtem dolů, aby mi všichni mohli políbit p****

Tak jo, Pavle, moc díky za rozhovor.

Rádo se stalo!