Menu

Design bez testování je jak vaření bez ochutnávání

Stojí design vaší aplikace na pevných základech? Pomůže k plnění vytyčených cílů? Testování použitelnosti je klíčem k funkčnímu webu. Seznamte se s 3 způsoby jak na to.

Testování použitelnost: někdy stačí špatně pojmenované tlačítko nebo jiná malá nepřesnost, aby byl web či e-shop strašidelně nefunkční.
Testování použitelnost: někdy stačí špatně pojmenované tlačítko nebo jiná malá nepřesnost, aby byl web či e-shop strašidelně nefunkční.

Představte si designéra, který okamžitě navrhne ideální řešení. Designéra, který čte myšlenky nejen vám, ale také uživatelům připravované aplikace. Geniálního tvůrce, jenž ihned ví, jak má co vypadat a fungovat a který nemusí ztrácet čas zbytečnými otázkami. Dokážete si ho představit? Myslíte si, že může existovat? Pokud ano, pak se od základu pletete. Proč? Protože průzkum, dotazování, testování a ověřování je nezbytnou součástí designového procesu a jedinou cestou, jak navrhnout smysluplnou aplikaci plnící vytyčené cíle.

Abychom vše dobře pochopili, pojďme si nejdříve vysvětlit, co je to designový proces: Jedná se o metodický postup kreativní práce, který lze pro jednoduchost rozdělit do tří hlavních fází. První z nich se nazývá Výzkum a průzkum a během ní se designer soustředí na sběr informací a pochopení problému. Následuje návrh samotného řešení, což v digitálním světě znamená zpravidla prototyp budoucího webu či aplikace. Poslední etapu představuje vyhodnocení a testování, tedy získávání zpětné vazby a ověřování, zda je předkládaný design vhodným řešením.

Díky této poslední fázi lze pochopit, jak uživatelé pracují s produktem, kde mají potíže a co na něm naopak oceňují. Designer také zjistí, zda je aplikace srozumitelná a dobře ovladatelná, zda je uživatelsky přívětivá, vizuálně atraktivní a především, zda směřuje chování návštěvníků žádoucí cestou. Čas věnovaný této kontrole prakticky vždy vede ke zjištění nedostatků a k odhalení málo zjevných problémů způsobujících nižší konverze či vyšší míru okamžitého opuštění. Ještě předtím, než si popíšeme základní metody testování, připomeňme, že k jakémukoliv vyhodnocování webu nebo e-shopu musíme mít stanovené měřitelné cíle. Ty totiž pomáhají při formulaci otázek, sestavování testovacích scénářů a v neposlední řadě také k vyčíslení faktických výsledků a vyhodnocení celého procesu. Jaké jsou tedy nejpoužívanější metody uživatelského testování?

Moderované testování použitelnosti

V rámci této metody se testující respondent a moderátor nachází ve stejné místnosti. Moderátor zadává úkoly podle předem nachystaného scénáře a sleduje, jak se s nimi jeho protějšek dokáže vypořádat. Ten na prototypu či na plně funkční verzi aplikace, vykonává jednotlivé kroky podobným způsobem, jako to budou dělat reální uživatelé. Během celého procesu přitom mezi oběma zúčastněnými probíhá dialog, moderátor zjišťuje, co se testujícímu honí hlavou, proč mu některé úkoly dělají potíže, co přehlédl a co si naopak získalo jeho pozornost. Vše se přitom zaznamenává, a tak designer dostane k dispozici zvukový záznam i video nahrávku s uživatelem a plochou jeho zařízení. Z něj už je snadné načerpat potřebné podněty a nápady k vylepšení a korektuře návrhu.

Moderované testování použitelnosti na jednom místě. Moderátor a respondent sedí u jednoho stolu

Moderátor a respondent „face to face", aneb Moderované testování použitelnosti u jednoho stolu (nemusí být kulatý).

Podstatné pro úspěch jsou nejen hypotézy vztažené k plnění cíle a dobře připravený scénář k jejich otestování, ale také výběr respondentů, kteří musejí odpovídat cílovému publiku. Zejména poslední jmenovaná podmínka může být někdy časově náročná. Zvláště v situacích, kdy je on-line aplikace určená pro zaneprázdněné publikum (manažery, vysoce kvalifikované pracovníky apod.) zabere hledání vhodných respondentů řadu hodin a musí být plánováno s dostatečným předstihem. Dobrou zprávou může být alespoň fakt, že obvykle postačí pouze 5-6 dotazovaných. Při větším množství účastníků se již nalezené problémy většinou opakují.

Moderované testování použitelnosti vede k jasným a konkrétním výsledkům - je prakticky nemožné zpochybňovat nebo vyvracet z něj plynoucí poznatky. Ideální je, když všechny zúčastněné strany sledují testování naživo. (z vedlejší místnosti či on-line na dálku). Pokud se klient nebo projektový manažer takto připojí, tak to nejen podpoří jeho entuziasmus, ale zároveň mu umožní operativně formulovat nové úkoly a otázky.

Moderované testování použitelnosti na dálku

Jedná se o stejný princip jako u osobního moderovaného testování s jediným podstatným rozdílem - moderátor a respondent nesedí ve stejné místnosti, ale komunikují spolu skrze internet. K tomu zpravidla využívají některou ze specializovaných on-line platforem (např. Lookback nebo Zoom), která umožňuje oboustranně přenášet video, zvuk i obraz plochy. Výhodou jsou nižší náklady. Také fakt, že respondent může zůstat ve svém domácím prostředí hraje pozitivní roli při nastolení vhodné atmosféry. Na druhou stranu, osobní rozhovor z očí do očí je stále nejcitlivějším a nejpřínosnějším způsobem jednání.

Moderované testování použitelnosti na dálku se odehrává na různých místech, ale ve stejném čase.

Různá místa, stejný čas. Moderované testování použitelnosti na dálku má své kouzlo.

Testování použitelnosti bez moderátora

Výrazně úspornější variantu uživatelského testování nabízí on-line interakce založená na automatizovaných scénářích a dotaznících. Nástroje jako UsabilityHub, UserTest.io nebo HotJar disponují prostředím, kde si designer „nakliká“ jednotlivé úkoly a připraví plán podle něhož pak uživatelé samostatné postupují. Existují přitom dvě metody práce s publikem: V případě již běžících webů lze testovat na reálných návštěvnících. Využít faktu, že lidé si rádi postěžují a požádat je o sepsání názoru. U prototypů, aplikací v alfa/beta verzi nebo v případě náročnějších úkolů je vhodné využít placeného publika, které lze často pozvat přímo skrze testovací nástroje. To se vyznačuje větší mírou vytrvalosti a navíc nehrozí, že on-line dotazník naruší plnění cílů již běžícího webu.

Bez moderátora jde také testovat - pomocí automatizovaných scénářů a dotazníků.

Testovat lze i bez moderátora. Celý trik spočívá v automatizovaných scénářích a dotaznících.

Díky snadnější přípravě i zadávání úkolů lze tímto způsobem ušetřit čas, získat více odpovědí i testovat častěji. Problém však nastává s již zmiňovanou trpělivostí respondentů. I u odměňovaných uživatelů z databází specializovaných serverů je třeba počítat s obvyklým časem pozornosti max. 15-30 minut, který obvykle vystačí na 3-5 úkolů. V případě testování přímo na webu lze položit obvykle jen 3-5 krátký otázek. S vyšším množstvím se pak počet odpovědí radikálně snižuje. Podstatným nedostatkem testování bez moderátora je také absence bezprostřední zpětné vazby, nikdo nesleduje uživatele v reálném čase, a tak není možné reagovat na vzniklé situace.

Vynechat testování je jak vařit bez ochutnání

Někteří provozovatelé webů i projektoví manažeři občas tvrdí, že na podobný výzkum a ověřování není čas, ani rozpočet. V BlueGhostu jsme však toho názoru, že tvořit rozsáhlejší webové aplikace bez uživatelského testování je jak vařit nový recept bez ochutnání. Investujete značné zdroje do něčeho, co však vůbec nemusí být dobré kvůli nějaké opomenuté maličkosti. Chybějící přísadě, špetce soli nebo nesrozumitelné textaci konverzního tlačítka… V on-line světě se nikdy nevaří podruhé „stejné jídlo“, a tak se vždy musí „ochutnávat“. Geniální designer, který nemusí testovat své výstupy je jen postavou z říše fantazie.